To se jim zamówiało



Pobieranie 0.96 Mb.
Strona33/43
Data28.04.2016
Rozmiar0.96 Mb.
1   ...   29   30   31   32   33   34   35   36   ...   43

STŘÍBRO

Domluvili jsme to dost tak narychlo. Ještě ve středu jsem neměl nahlášené volno. Stejně byl problém. Musel jsem si alespoň na dva dny sehnat náhradu. V pátek se rychle sbalit. Do Staňka rozloučit se s partyjou a let´s go. Jura měl celkem dobrý nápad. Koupil lehátkáče. Anglicky couchette. Ve Stříbru jsme byli ráno a celkem krásně vyspaní. Pěšky na kopec a stopovat u kasáren. Podle cestovatele Svobody by to byla první čekačka smrti. Trvalo to hodinu a půl, než nám zastavilo auto s německou značkou. Tlustý pan ve středně pokročilém věku rozuměl kupodivu česky. Jede dost daleko našim směrem a mluvil na nás každou chvilku jinak. Česky, anglicky, německy. Nic moc pořádně. Prý nás vezme přes hranice, ale má to jeden zádrhel. Má špatné zkušenosti se stopařema. Jednou takhle vzal Poláka a celníci mu při osobní prohlídce našli v prdeli pouzdro s drogami. Že když chceme s ním jet, tak pod podmínkou, že jeden z nás s ním půjde do lesa a on si ho prohlídne. Zastavili jsme ještě u nás. Takový menší motorest a za ním lesík. Objednal nám po pivku a jestli prý souhlasíme. Řekli jsme mu, že jo. Další hodinu a půl se stopovat nechtělo. Naštěstí si vybral Juru. Prý se ho ale ani nedotkl – mrzák jeden buzerantský! Na druhé straně byl hodný. Vylezlo z něj, že je Jugoš - přesněji Slovinec. Odtud ta znalost češtiny. Velice podobná řeč. Byl ale nějak sexuálně lapený, protože se nás celý zbytek cesty ptal, jaké jsou u nás kurvy a jak se říká v češtině těm a těm pohlavním orgánům perverzně.


ŠIRLINK

Buzík nás vyhodil blízko Regensburgu. V Regensburgu má Jura kámoše Dyjóna z Jižní Afriky, kterého poznal na farmě v Anglii u Collinse. Dyjón ví, že máme přijet. Prodává dnes a zítra kávu v nedalekém Širlinku na rockovém festivalu Open Area. Tam se nám podařilo dostat poměrně rychle. Třemi zátahy. Poslední byl kluk s holkou a ti nás hodili přímo ke vstupnému. Problém. Dvacet mařen. Nechali jsme si zavolat Dyjóna. Přišla jeho holka Sabina u které bydlel a převedla nás zadara. Dostali jsme na ruce razítka. Na pódiu hrála anglicky nějaká polská skupina a Dyjón prodával kávu. Publikum bylo různě potetované, ožralé, špinavé a příjemné. Seznámil jsem se s Dyjónem, kterého jsem viděl jak lyžuje na Přelači a pak v autobuse. To jsem tehdy nevěděl, že je to on a ještě ke všemu Jihoafričan. Dali jsme mu českého ruma a on tomu byl velice rád. Poláci skončili a pak nastoupil nějaký příšerný punk. Začalo mi chutnat pivo a punk jménem Dirty Pictures (Špinavé Obrázky) se mi hnusil. Ale pak ta změna. Ta stála za to. Whiskey Priests (Knězové Whisky). Skotské melodie, dvě kytary, foukačka, heligónka, basa, bicí. Ty nástupy. Ten drajv. Ta dynamika. A ještě mezitím jsme byli pozvání novými známými, kteří nás pokládali za Anglány na whisky. Trošku byli zklamání, když v nás odhalili Čechy, ale nakonec jsme tu whisky vypili s nimi do konce. Pak už jsem měl výbornou náladu. Možná až moc. Dole jsem se roztočil s jednou holkou, která se jmenovala Claudia Cestný a chtěla po mně, ať ji to příjmení přeložím.


BÁRA

Znáte Basíkovou? Tak já jsem ji poznal osobně. Nevím jestli bude na mne vzpomínat v dobrém. Přisral jsem se k ní těsně před jejím vystoupením a chtěl po ni pusu. Zdůvodňoval jsem ji to tím, že mě včera pustili po tříměsíčním pobytu ve vyšetřovací vazbě z Ulanbatáru. Dneska jsem se dověděl na letišti ve Frankfurtu, že tady je nějaký festival, na kterém zpívá nějaká česká holka, tak jsem tady. Pusu mi dá, ale prý až po koncertě. Ještě jsem ji poprosil, ať nám neudělá ostudu. Že to bude mít dost těžké po těch Angličanech. Tak držím palce. Odehráli na jedničku. Je to paní zpěvačka a po těch dětech zhezkla. Stěžovala si akorát na houpavé pódium, když jsem ji začal zase otravovat s tou pusou. A také jsem ji řekl:

- Vy celkem dobře zpíváte. Proč to taky nezkusíte u nás v Česku?

- Však já tam zpívám!

- Neříkejte?! A jak že se to jmenujete?

Vyklopila celé jméno a příjmení a pak mě prokoukla. Muzikanti se tomu smáli a ona byla nasraná. Asi mě už měla plnou prdel a místo pusy jsem málem dostal facku. Šli jsme s Jurou do hospy a tam rozbalili fidlátka. Pivo za daráča ještě k tomu nějaká kořala. Přisral se k nám nějaký synek v širáku a tvrdil, že je z vesmíru. Pak jsme to roztočili u Dyjónové boudy a sklidili celkem úspěch. Hloučky opilců jsem obcházel s věnovaným šampusema dělal si nové kamarády. Synek z vesmíru byl nakonec Ostravák. Když jsem se ráno probudil, bylo slunko už hodně vysoko. Nepomohl jsem Dyjónovi uklidit bordel kolem jeho stánku, protože jsem si vloni na jahodách u Hamburku řekl, že už načerno nikdy dělat nebudu.


REGENSBURG

S Širlinku do Regensburgu jsme jeli pěkně našlapaní. Šest v osobáku. Majitel stánku, v němž Dyjón prodával kávu, byl mimochodem Polák a zavezl nás až k Sabinině bytu. Byla nám uvařená perfektní polívka a jelikož jsme byli všichni perfektně unavení, šlo se spát. Vzbudili jsme se s Jurou až ve čtyři. Dyjón už byl v práci. Prý vaří v nějaké hospodě. A Sabina studovala. Má prý za dva týdny nějakou zkoušku na universitě. Beztak reparáty. Vzali jsme nástroje, že se půjdem projít a příležitostně něco vydělat. Regensburg je moc hezké město. Šli jsme směrem k náměstí. Začalo poprchávat. Na náměstí u kašny mi nějaký kluk řekl Ahoj. Byl to ten vesmířan ze Širlinku. Petr. I s celou cháskou. Prý ať jdeme s nimi. Je tam v průchodu dobrá akustika. Prima flek na hraní. Na krku jsem měl amulet od Dyjóna. Pro štěstí. Snad by se nám nemělo nic stát. Stejně se mi to nelíbilo. Tomu Petrovi jsem věřil, ale ti ostatní. Hlavně ten co říkal, že je Zajíc. Pořád se oháněl kriminálem. A tak jsme hráli jenom pro ně. Pro české hipíky, kteří už tam jsou osmým rokem a nic nám nehodí. Lidé průchod míjeli, protože se asi báli. Ale zase na druhé straně nebylo to pro mě úplně zbytečné, poněvadž jsem prvně v životě hulil hašiš a do futrálu přistálo féniků pro štěstí. Nejlepší bude, když to sbalíme. Stmívalo se. Ještě musíme navštívit Dyjóna v té jeho hospodě. Šli jsme nábřežím Dunaje.

- Podle mapy to je ono! – říká Jura.

Perfektní putyka. Po pivku a něco k jídlu. Jo a pozdrav pro Dyjóna do kuchyně. Ta Němka co nás obsluhuje, ta by šla. Trošku ten nos, no ale jinak sympatická. Voláme ji, že budeme platit. Prý nemusíme. Je to na Dyjóna. Ráno brzy musíme vstávat.

- Jdeme spát ne!?

Ještě jsme hodili řeč se Sabinou a dobrou noc. Dyjón se vrátil o půlnoci. Přinesl po pivu a ještě jsme si do dvou vykládali.Jak byl na vojně u námořníků, jak zastřelil v rezervaci slona a podobně.


1   ...   29   30   31   32   33   34   35   36   ...   43


©absta.pl 2016
wyślij wiadomość

    Strona główna