Bc. Daniel Fukala



Pobieranie 0.55 Mb.
Strona1/10
Data05.05.2016
Rozmiar0.55 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10


MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav slavistiky


Bc. Daniel Fukala



Tatranské inspirace v polské literatuře (v obdobích od osvícenství do neoromantismu)


Magisterská diplomová práce


Vedoucí práce: prof. PhDr. Ludvík Štěpán, Ph.D.



Brno 2009




Poděkování

Za odborné vedení magisterské diplomové práce a podnětné návrhy při její tvorbě tímto děkuji prof. PhDr. Ludvíku Štěpánovi, Ph.D.



Prohlášení

Prohlašuji, že jsem při zpracování magisterské diplomové práce pracoval samostatně a používal pouze uvedenou literaturu.



...............................................................

Úvod
Regionální literatura je svým charakterem určená užšímu okruhu čtenářů. Jen zřídka se objeví dílo, kvalitativně srovnatelné s celonárodním kontextem. Co nedokázali jiní, se podařilo polským neoromantikům. Prosadili literaturu a kulturu s tatranskou tematikou (S. Witkiewicz prosazoval navíc architekturu) jako symbol polské národní hrdosti. Díla s regionální tematikou, nebo při nejmenším reáliemi, psaná často v horalském nářečí, vycházela z per nejvýznamnějších literátů konce 19. a počátku 20. století. Zakopané se v období Mladého Polska stalo hlavním městem kultury. Scházeli se tam zástupci různých generací a směrů, okouzlení tamější pohostinností, mentalitou i silou horalských chasníků. Módu na vše, co je lidové, dokázalo Zakopané dokonale zúročit.

Kromě lidu a panenské přírody lákaly inteligenci léčivé účinky tatranského vzduchu i relativní svoboda v rakouském záboru, k němuž Podhalí patřilo. Počátkem 20. století tam proto vznikaly konspirační jednotky, vedené mj. generálem Józefem Piłsudskim, a tento region jako první v Polsku získal nezávislost.


Ve své práci bych se chtěl věnovat tzv. tatranské literatuře, tedy inspirované Tatrami, v obdobích od osvícenství, kdy se tato tematika začala objevovat, do doby jejího největšího rozkvětu – v letech Mladého Polska, tzn. polské moderny. Pokusím se nalézt prameny fascinace tímto územím, které tak silně ovlivnilo zejména polskou poezii konce 19. a počátku 20. století. Účelem této práce není charakteristika tvůrců regionálního charakteru, pro širší kontext polské literatury nepodstatných, kteří na Podhalí nikdy nechyběli. Podrobněji chci analyzovat tvorbu s tatranskou tematikou nejvýznamnějších básníků doby: pozitivisty Adama Asnyka a příslušníků moderny Kazimierze Przerwy Tetmajera a Jana Kasprowicze. Neopomenu ani ostatní tvůrce, jejichž život a dílo jsou spjaty s tímto územím (Stanisław Witkiewicz, Henryk Sienkiewicz, Stefan Żeromski, Tadeusz Miciński, Władysław Orkan).

V první části se budu věnovat přínosu polského osvícence Stanisława Staszice a průkopnické práci romantických básníků, především Seweryna Goszczyńského, který svým Cestovním deníkem ovlivnil generaci Mladého Polska a stal se „otcem“ tzv. tatranské literatury. Polské velehory zanechaly stopu i v díle velkých romantických tvůrců Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a také v prózách Józefa Ignacyho Kraszewského, proto bych se rád zmínil i o nich.

V druhé části se budu zabývat obdobím pozitivismu, v němž se poezie, v důsledku žánrové vyhraněnosti a inklinace k prozaickým formám, prosazovala jen těžko. Přesto vydala básníka evropského formátu – Adama Asnyka, který tatranskou přírodu (a nejenom ji) zobrazil novým způsobem. Dalšími významnými osobnostmi té doby byli horalský vypravěč Jan Krzeptowski (Sabała), popularizátor hor Tytus Chałubiński a první polský držitel Nobelovy ceny za literaturu Henryk Sienkiewicz.

Ve třetí části bych rád přiblížil období, v němž tatranská tematika dosáhla svého vrcholu – polskou modernu. Její vymezení však přináší mnohá úskalí, datací počínaje a specifickým polským pojmenováním konče. Důležité pro vznik básnických textů bylo využití přínosu různých nových evropských směrů a proudů, jako byly naturalismus, impresionismus, symbolismus, expresionismus i návratu k lidové poezii. V téže části přiblížím osobu a dílo zakladatele literatury polské moderny Stanisława Witkiewicze, jehož fascinace Tatrami zachycené v reportáži Na przełęczy přiváděly do hor nejen literáty, ale i měšťany toužící po turistických zážitcích.

Ve čtvrté části se budu zabývat životem a tvorbou Kazimierze Przerwy Tetmajera, který svou poezií i prózou naladěnou na lidovou notu určoval směr celého období. Jeho druha sbírka Poezje. Seria druga z roku 1894 ukázala možnosti polské poezie ve smyslu lartpourlartismu (báseň Evviva l’arte!), dekadence (Koniec wieku XIX) či erotické poezie (Lubię, kiedy kobieta...) a samozřejmě přinesla i sérii lyrických obrázků z Tater, v nichž se impresionismus mísí se symbolismem (cyklus Z Tatr, Melodia mgieł nocnych aj.).

V próze Tetmajer využíval tatranské nářečí, které se stalo jazykem jeho povídek z cyklu Na Skalnym Podhalu a románu Legenda Tatr. Ačkoli soudobá kritika s tak rozsáhlým užitím nářečí v literatuře nesouhlasila, autor měl pro jeho užití nejlepší důvody.

V páté části se chci zamyslet nad osobou Jana Kasprowicze. Vyjdu z dostupných faktů o jeho životě a vývoji tvorby od „lidových“ sonetů sbírky Z Chałupy po duchovně laděnou sbírku Księga ubogich. Literární vývoj tohoto „filozofa“ by vydal na několik prací (jak se o to ostatně pokusil Jan Józef Lipski), proto se zaměřím výhradně na některá díla s tatranskou tematikou Felietony z Tatr, Krzak dzikiej róży, Bunt Napierskiego a Księga ubogich. Pokusím se najít básníkovy oblíbené motivy a inspirace a nastínit filozofické podloží básní sbírky Księga ubogich.

V poslední části se pak vrátím k oběma vrcholným básníkům Mladého Polska – Tetmajerovi a Kasprowiczovi, a pokusím se srovnat jejich východiska tatranské tematiky a najít příčinu oblíbenosti horských motivů v jejich poezii.

Chtěl bych se rovněž krátce věnovat i ostatním mladopolským tvůrcům, v jejichž pracích nacházíme tematiku hor – W. Orkanovi, T. Micińskému a S. Żeromskému, z nichž každý přinesl svůj díl do „pokladnice tatranské literatury“.

V poslední kapitole bych rád upozornil na funkci, jakou měly Tatry v okupovaném Polsku; na aplikaci mýtu „svaté hory“ na území Tater a na jejich význam pro národní uvědomění.





  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10


©absta.pl 2019
wyślij wiadomość

    Strona główna